V nedávné minulosti jsme s orgány ochrany přírody diskutovali výklad znění § 34 odst. 1) písm. c) zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., který se týká staveb v přírodních rezervacích. Konkrétně nám šlo o to, zda k instalaci drobných mysliveckých zařízení (posedů, krmelců) je potřeba povolení. Nyní, zejména po rozsudku Nejvyššího správního soudu z roku 2020, je jasné, že ani posedy či krmelce nelze ve zvláště chráněných územích stavět bez souhlasu orgánu ochrany přírody, pokud splňují definici stavby dle stavebního zákona (vznikly stavební nebo montážní činností ze stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí za účelem užívání na určitém místě…).
Současné znění § 34 odst. 1) písm. c) zakazující „povolovat a umisťovat“ stavby bude navíc s účinností od 1. 7. 2023 nahrazeno jednoznačnějším zákazem „povolovat a provádět“ stavby [„umístění“ stavby bylo dosud (chybně) interpretováno jako úkon stavebního úřadu]. Podrobnosti o této problematice se lze dočíst zde:
2022-06-14_MŽP_výklad-posedy.(2)
2018-12-11_MŽP_výklad-posedy.(1)
2018-09-17_KUPK_Maštale-posed
Někteří soukromí vlastníci lesa v PR Maštale kašlou na předpisy (zákon o ochraně přírody a krajiny). Zde za všechny případy jeden ilustrativní:
Za nepovolené vytěžení lesního porostu (údajně napadeného kůrovcem) dostala loni majitelka lesa pokutu od České inspekce životního prostředí (dále ČIŽP) ve výši 500,- Kč. Jak se ukázalo, pokuta je majitelce spíš pro smích. Půl roku nato provedla na stejném pozemku další nezákonnou těžbu. Nezákonného jednání se tentokrát dopustil i krajský úřad. 4. 4. 2022 jsme proto podali nový podnět k ČIŽP (viz příloha), v podnětu si lze přečíst podrobnosti.
Také další dva sousední vlastníci lesa si počínali nelegálně, když vytěžili bez potřebného povolení desítky stromů (převážně smrků). Také na ně směřovalo podání podnětu inspekci. V jejich případě jde ovšem nejen o zakázanou činnost v přírodní rezervaci, ale také o vážné poškození biotopu silně ohroženého druhu (kapradiny Braunovy). Na pozemku pana R. se přitom jednalo o těžbu 2 roky starých smrkových souší, kde se nelze „vymlouvat“ na zásahy k zabránění šíření kalamitních kůrovců. V době podání podnětu zde zrovna probíhala těžba, vyzvali jsme ČIŽP, aby včasným zásahem zabránila dalšímu kácení a především vyklízení dřevní hmoty. Výsledek? Inspekce sice poslala dopis, že podnět je důvodný, nicméně 20. 5. 2022 jsme zaznamenali, že těžba je dokončena a většina dřeva odvezena, zbytek je připraven k odvozu na okraji vozovky (viz foto).
Závěr? Nemůže být jiný, než že orgány ochrany přírody (KrÚ, ČIŽP) selhávají a vlastníci lesa rezervaci ignorují.
PodnětČIŽP_Maštale_těžba_Tomšova_rokle_2022
