random header image

Zemědělec tvrdý chleba má

Před časem jsem něco řešil s jedním farmářem, drobným rolníkem, který se mi najednou do mailu začal svěřovat. Jeho líčení situace vkládám bez jakýchkoli úprav, jinak by to totiž ztratilo autenticitu. traktor

Zemědělství… Zdá se to jako jednoduchý obor, zorat, zaset, sklidit, nakrmit… Jenže… Dopraváci mají požadavky na všechno, co se motá po silnici. A já na každou práci používám jiný stroj. Už teď mám asi deset pojistek, techničáků, kde je třeba platit, udržovat a dělat čím dál častěji STK… A pak mi dalších asi patnáct – dvacet techničáků chybí. Mám ho mít i na starý kultivátor po dědovi…

Krávy produkují metan, kterým přispívám k emisím, navíc serou dusík, používám hnůj, hnojiva a tak někoho napadlo, že to budu muset velmi přísně evidovat, jak kdyby ten papír měl přispět k nějakému snižování emisí… Postřiky, to jsou nebezpečné látky, kterým ani já úplně nerozumím. Snažím se alespoň uživatelsky. Ale už musím mít pravidelné školení, pravidelný atest na postřikovač a opět evidence. A chodí mi na to kontroly od člověka, který tomu rozumí mnohem líp než já, protože svoji kariéru zasvětil jenom tomuto úzkému oboru. Zná zpaměti dávkování, účinné látky, registrace, povolení, zatímco já vždy a znovu musím nastudovat návod k použití, pak to zaevidovat a doufat, že jsem neudělal v papírování chybu. O chybě v porostu ani nemluvím, to bych si to mohl rovnou hodit…

A co odpady? Oleje, zbytky, kanystry…Nejdřív si obstarat povolení s tím vůbec nakládat, zpracovat si havarijní plán a evidovat. Ministra financí zase zajímá účetnictví. Tomu už dávno nerozumím, najal jsem si na to člověka, ale těch změn je tolik, že už pak ani nevím, jak napsat fakturu. Ten základní kámen celého účetnictví. DPH na brambory se počítá, na mák se nepočítá, ale jen od nějaké částky. Na železný odpad se taky nepočítá, ale co je použitá konstrukce haly? Asi ani netušíš, o čem mluvím. Pak mi z finančního úřadu volají, abych přepracoval fakturu. A sami si to musí nejdřív nastudovat, tak překotný je ten dnešní vývoj paragrafů. Do toho se angažuje životní prostředí, majitelé pozemků s nájmy, dotace, žádosti, kontroly… Ale tu sumu by nejraději viděl majitel pozemku na svém účtě, proč by ji měl dostat sedlák?

Jakou vodu pijí krávy? Máte povolení? Co studna? (mezitím mi uniká, jaký je rozdíl mezi vodou s a nebo bez povolení, ale jak je na to papír, je to asi jiné chemické složení). Takový mák je zase opium. Nedovolená výroba omamných a psychotropních látek! Tedy v případě, že nesplníte všechny náležitosti. A tak jezdím třikrát do roka zase s jiným papírem k celníkům a modlím se, abych jednou na ten termín nezapomněl. Dobytek? Kapitola sama pro sebe. Ústřední evidence (každá změna musí být v duplicitě), stájový registr, evidence v účetnictví, ještě jednou to samé pro statistiku a samozřejmě všechny kusy mít hezky označené, aby to na papíře a na pastvině korespondovalo. Státní veterinární správa má svoje požadavky na převoz, pravidelně se musí dodat vyšetření na IBR, brucelózu, modré jazyky… Opět bez pardonu včas!

Něco si postavit? Stačí snad stavební povolení? K tomu už se dnes vyjadřuje snad i sousedův hlídací pes. A na to všechno ti chodí kontroly. Když mrzne, je jim zima. Když prší, moc se jim nechce. Udělají si výlet vždy, když je hezky. Co na tom, že zrovna sušíš seno, nebo ti dozrálo obilí a ty ho chceš dostat domů dřív, než začne pršet. Vy byste chtěl odmítnout kontrolu? Víte co to znamená? O tom ani neuvažujte! A fakt se mi ještě nestalo, že by mi kontrola přišla mezi říjnem a květnem. A že už jich u mě bylo!

Tak a když tohle všechno splním, tak teprve můžu začít přemýšlet, co kde naseju, jaké jsou vstupní ceny, výstupní, jestli to za to stojí nebo ne, jaké mašiny a snad mi bude přát počasí. Teprve teď začíná práce, která mě živí a baví.

Každý úředník si zohlední to svoje. Každý ti řekne, že ti to nezabere zas tak moc času a když to vyřešíš, budeš mít pokoj. Jenže už jich chodí strašně moc. A zatímco je živí to úředničení, mě by mělo živit to, že něco vypěstuju, vyrobím, udělám nějakou službu druhému… Počítače to měly zjednodušit. Jenže když už jsou, tak by se mohlo ještě to a tamto…  Teď třeba ty techničáky… Vymyslelo se to celkem nedávno, v jiných zemích to není. Jedeš traktorem po silnici a v ramenou neseš pluh? Tak techničák na pluh. Osvědčen í o homologaci, abys s tím mohl na silnici. No jo, jenže já to koupil bez techničáku. Tak co s tím? Tak k výrobci, ať vám to vydá. A když už firma dávno neexistuje? A co fekál dovezený z Německa od firmy, která už neexistuje? Shrnovač z Itálie? Nějaké mašiny z Polska? Stejně s tím jezdím po poli, tu silnici jen tu a tam potřebuju přejet! No, to nikoho nezajímá. Tak si pak člověk řekne, že se nevyplatí to řešit, že je lepší v tomto případě porušovat zákon a když tě chytí, tak s úsměvem zaplatit pokutu a pokračovat dál. Jenže už žiješ s pocitem, že podvádíš, že neděláš to, co se má. Jenže to jinak nejde. Někdo zkrátka vymyslel zákon, myslel to dobře, ale nedomyslel všechny důsledky, které to může přinést. Nakonec když se stane nehoda, stejně se vše hradí z pojistky tahače. To platí třeba i pro kamiony. Zbouráš návěsem auto, platíš na návěs pojistku jako kráva, ale stejně to půjde z pojistky tahače. Z pojistky návěsu nikdy! Takže traktory zkrátka musí být v pořádku. To už by byla jinak fakt velká bota.

Tak jsem prošel jeden traktor, aby všechno svítilo, blikalo, brzdilo, ještě zástěrky, které se tam udrží maximálně půl roku, vyměnit prasklá zrcátka a zajet na technickou. Druhý traktor, třetí…   „Co ten čelní nakladač? Homologace? Techničák? Alespoň štítek výrobce, abyste si k němu mohl zajet? (do Francie) Tak s tím na silnici nemůžete. Víte co, já vám poradím. Jeďte s tím domů, odmontujte to, přijeďte sem, uděláme technickou a pak si to tam třeba zase namontujte. A když vás chytí, bude to pokuta. Ale budete mít alespoň tu technickou.“ A protože povolit všechny ty na krev dotáhlé, zarezlé šrouby a všechno to sundat je práce minimálně na dva dny a pak se to tam skoro stejně dlouho zase všechno montuje zpátky, tak jsem si zase říkal, že když nemůže Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovi. 

Agrární komora mi posílá informace o změnách, kterých bych si měl všímat. Aktuality, nařízení vlády atd. Dřív mi tu a tam přišel dopis. Pak to začalo chodit mailem. Hrůza. Najednou jsou informace tak snadno dostupné! Ten člověk, který to má na starosti se asi evidentně nudí, nebo chce mít pochvalu za velké množství vykonané práce a tak posílá jeden mnohastránkový elaborát za druhým plný aktualit a nařízení vlády, které je nutné brát na zřetel a řídit se tím. Jen za poslední týden mi takových mailů přišlo deset. Už to nečtu. Už nechci vědět, co se podařilo vylepšit. 

 Jinak hektarů mám cca 50, což je asi kámen úrazu. Mašin potřebuju stejně jako tisícihektarové družstvo. Ty operace máme stejné. Ale mě to vydělá na menší a starší stroje a jednu výplatu, zatímco v tom družstvu unesou deset výplat a ty stroje si koupí výrazně lepší. A pokud to stačí ve třech, mohou mít ty stroje ještě zase o ušetřené peníze výkonnější. 

Velké firmy vlastní nebo mají propachtované tisíce hektarů půdy, ke které nemají vztah, je jim fuk, jestli tam něco žije nebo jak se zhorší její kvalita. Důležité jsou hektary. Čím víc hektarů, tím víc dotací. A čím víc dotací, tím větší výplata a taky lepší, modernější stroje. Takové, co pole zorají skoro samy. Palubní počítač, klimatizace, automatická převodovka, všelijaká čidla… A co na tom, že takový stroj zabije víc zvířátek a mnohem víc udusává půdu, čímž přispívá ke zhoršené schopnosti půdy akumulovat vodu, takže ta pak stojí na poli (nevsakuje se) nebo, což je horší, rychle odtéká ze svahu a naplňuje koryta vodních toků i se vším, co s sebou odnese. Na tom systému je něco špatně, říkám si už dlouho.